Jak mediální a měřící technologie ovlivňují naše vnímání světa a náš vztah k němu? Odpovědět se pokusí výstava Terra Incognita v Galerii hlavního města Prahy
Filmové eseje i galerijní instalace se zaměří na procesy, které v dlouhodobé perspektivě propojují zobrazování Země s jejím chápáním jako zdroje určeného k těžbě a přeměně v kapitál. Současně poukáží na to, že samotné mediální a měřící přístroje jsou na těžbě surovin závislé, protože obsahují různé minerály a drahé kovy. Multimediální projekt Terra Incognita, opřený o komplexní kurátorský koncept Martina Netočného, bude veřejnosti přístupný v GHMP Domě fotografie od 1. října 2026 do 3. ledna 2027.
První část výstavy se zaměří na mocensky podmíněné a historicky určující způsoby vnímání a klasifikace reality. Jak svět zobrazujeme, pojmenováváme či měříme, totiž ovlivňuje, jak o něm přemýšlíme. V této části bude ukázáno, že ani zdánlivě objektivní nástroje poznání, jako jsou vědecké jednotky nebo metody měření, nejsou neutrální, ale vznikly v konkrétním historickém a sociálním kontextu. Prizmatem videoeseje Sashy Litvintsevy a Benyho Wagnera proto například nahlédneme výpočtovou chybu, jež je až dodnes vepsána v globálně rozšířeném etalonu měření, tedy v jednotce metru. Stejným kontroverzím pak pomocí instalace Agustiny Woodgate vystavíme základní kategorizační jednotku hmoty, tedy jeden elektron.
Druhá část následně představí projekty, jež zdůrazňují materiály a jejich seskupení, které sice tvoří infrastrukturu mediálních technologií, ale při jejich používání zůstávají běžně mimo náš zřetel. Procesy záznamu, ukládání a čtení informací za tímto účelem promění ve viditelné a slyšitelné performativní události. Výstava tuto problematiku akcentuje například prostřednictvím instalace Ioany Vreme Moser, která tematizuje vztah mezi zápisem informace do obvodů mikročipu a její postupnou degradací. Obdobné propojení záznamové technologie a okolního prostředí odhaluje také videoesej Susan Schuppli, sledující chování kamerového čipu v podmínkách arktické zimy.
Koncepce výstavy vychází z pojmu terra incognita, kterým Evropané po staletí vymezovali neznámá území na mapách, tedy tzv. bílá místa. Díky tomuto označení na ně automaticky nahlíželi z odstupu, jako na teritoria, která je potřeba nejen prozkoumat a popsat, ale následně také obsadit a zužitkovat těžbou zdrojů. Tento dobově podmíněný koncept bude přímo v galerii naplněn novým významem, jenž se logice dobývání vymyká. Prostřednictvím jednotlivých uměleckých děl totiž výstava přehodnotí odstup, který nám mediální technologie vůči světu poskytovaly, a připomene, že jsme závislí na přírodních zdrojích a máme tudíž vůči planetě určitou odpovědnost.
Popisované napětí mezi abstraktními modely reprezentace světa a stále naléhavějšími ekologickými nároky, které se těmto způsobům reprezentace vymykají a nutí nás přehodnocovat ustálené způsoby jeho chápání a klasifikace, se promítá i do infrastruktury výstavy. „Společně s architektkou Kateřinou Radakulan jsme instalaci v jednotlivých patrech uspořádali kolem čtveřice hemisfér připomínajících poloviny globu nebo rozpůlené atomy a elektrony. Celou výstavou pak prostupují popisky, kterým grafička Zuzana Burgrová vtiskla podobu geodetických značek. Ty tak nejsou jen nositeli informací o jednotlivých dílech, ale symbolicky také rámují a vymezují výstavní prostor,“ vysvětluje kurátor Martin Netočný.
Fotografie děl v tiskové kvalitě dostupné zde
Fotografie expozice a vernisáže jsou v tiskové kvalitě dostupné zde
Samotný pohyb návštěvníků výstavním prostorem tak rozvíjí téma terra incognita i mimo jednotlivá vystavená díla a umožňuje je vnímat prostřednictvím vlastní prostorové a estetické zkušenosti.
„Odpovědnost vůči planetě a jejím zdrojům je možné nahlížet z mnoha úhlů. Naše současné vyspělé technologie exploatují zemi nemilosrdně a možná rychleji a důsledněji, než by se nám v souvislosti s těmito na první pohled čistými postupy mohlo zdát. Míváme totiž sklon si celý ten high tech svět idealizovat jako sofistikovaný způsob pracovních a výzkumných postupů, i ten je však vinen nekontrolovatelnou spotřebou vzácných zdrojů. To je potřeba vidět a uvědomovat si to, jako si to s potřebnou zvídavostí a naléhavostí uvědomují umělci zastoupeni na této výstavě,“ dodává Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.
Termín: 1. října 2026 – 3. ledna 2027
Kurátor výstavy: Martin Netočný
Vystavující: David Blandy, Kryštof Brůha, Harun Farocki, Su Yu Hsin, Sasha Litvintseva & Beny Wagner, Ioana Vreme Moser, Bára Mrázková & Karolína Žižková, Susan Schuppli, Selmeci Kocka Jusko, Agustina Woodgate
Architektura: Kateřina Radakulan
Grafický design: Zuzana Burgrová
GHMP Dům Fotografie
Revoluční 1006/5
110 00 Praha 1 – Staré Město
Otevřeno
út–ne 10–18 h
čt 10–20 h
Vstupné
150 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti a senioři)
Budova má bezbariérový přístup.
Pro aktuální informace k výstavě, doprovodným programům, komentovaným prohlídkám a edukačním aktivitám prosím navštivte web GHMP.
Vstupenky jsou k zakoupení v síti GoOut nebo na pokladnách GHMP.
Výstavní program Galerie hlavního města Prahy je podporován Ministerstvem kultury České republiky.
Partneři:
Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo kultury ČR, Goethe-Institut
Kontakt pro novináře
GHMP
Petra Čížková
zástupkyně vedoucí Oddělení komunikace, programů a ediční činnosti
+420 725 818 721
petra.cizkova@ghmp.cz
www.ghmp.cz
EDUKAČNÍ PROGRAMY:
Sobotní výtvarné workshopy
so 31. 10. 2026, 13.00–18.00, Jak vyfotit vůni lesa,
Edukační centrum GHMP
so 21. 11. 2026, 13.00–18.00, Jak změřit svět,
GHMP Dům fotografie
so 5. 12. 2026, 13.00–18.00, Galerie jako experimentální a výzkumná laboratoř,
Edukační centrum GHMP
V rámci sobotních workshopů se budeme inspirovat výstavou Terra Incognita, která zkoumá, jak způsoby zobrazování, měření a pojmenovávání světa ovlivňují naše vnímání přírody i našeho místa v ní. Připomíná, že technologie nejsou neutrálními nástroji, ale vznikají v konkrétním historickém a společenském kontextu a zároveň nás vede k zamyšlení nad naší závislostí na přírodních zdrojích i odpovědností vůči planetě. Prostřednictvím kresby, frotáže, koláže, monotypu či prostorové tvorby budeme zkoumat alternativní způsoby zaznamenávání, mapování a měření světa kolem nás. Vytvářet vlastní nástroje a hledat cesty, jak zachytit to, co běžným technologiím uniká, vůně, zvuky, pocity. Díky tomu najdeme nečekané způsoby, jak se dívat na to, co nás obklopuje. Výtvarné workshopy budou rozvíjet citlivost vůči různým způsobům poznávání světa a podporovat schopnost kriticky přemýšlet o tom, jak vznikají obrazy, data i samotné poznání. Workshopy se budou volně inspirovat i přesahy umění k vědě – např. k fyzice, matematice, chemii, biologii, sociologii, psychologii, historii, filozofii, ekologii – i ke specifickým oborům: kartografii, meteorologii apod. Návštěvníci workshopů budou moci například navrhovat vlastní fiktivní měrné jednotky, vytvořit koncept výzkumného projektu ke smyšlenému jevu, vytvářet nové formy měření a záznamů – grafy, plány, schémata, vzorce myšlenkové mapy... Budou moci jakkoliv kreativně interpretovat i již existující mapy a plány nebo také testovat různé fiktivní jevy prostřednictvím experimentálních pokusů. Mohou se stylizovat i do malých vědců nebo výzkumných týmů. Prostřednictvím vlastní kreativní činnosti a zapojení fantazie mohou být motivováni k pozitivnímu vztahu nejen k umění, ale i k vědě. K výtvarným experimentům mohou využívat mnoho typů barev, širokou škálu výtvarných pomůcek, ale např. i gramofonové desky, cd, magnetické pásky nebo bromostříbrné fotografie i filmové pásy, jako dříve využívané nosiče informací a dat, takže prostor edukačního centra se stane výtvarnou laboratoří.
Výtvarné dílny pro dospělé a seniory / integrační a mezigenerační programy
čt 5. 11. 2026, 11.00–14.00, Imaginativní mapa neznámého,
Edukační centrum GHMP
čt 5. 11. 2026, 15.00–18.00, Imaginativní mapa neznámého,
Edukační centrum GHMP
pá 6. 11. 2026, 11.00–14.00, Imaginativní mapa neznámého,
Edukační centrum GHMP
pá 6. 11. 2026, 15.00–18.00, Imaginativní mapa neznámého,
Edukační centrum GHMP
V rámci výtvarných reakcí se zaměříme na vytvoření vlastní imaginární krajiny – osobní mapy míst a neobjevených prostorů, kde i mikrosvět hmoty vytváří jednotlivé struktury a stává se součástí širšího uspořádání celku. Pomocí vrstvení barevných stop a akvarelu budeme hledat vlastní způsob zaznamenávání světa kolem nás. Účastníci se stanou objeviteli neznámých území, která nevznikají podle přesných pravidel ani za pomoci moderních technologií či měřicích přístrojů, ale prostřednictvím vlastní citlivosti, intuice a inspirace přírodními formami. Budeme pracovat s malířským gestem a přírodními materiály. Základní odstíny barev si společně připravíme z běžně dostupných přírodních zdrojů, které nás obklopují (například z koření nebo zeleniny). Ve druhé části programu si vyzkoušíme tvorbu koláže z volných maleb vytvořených z přírodních pigmentů, které budeme dále doplňovat kresbou. Zatímco akvarel přináší spontánnost, prostor pro náhodu a emoce, koláž umožňuje strukturovat, zaujmout strategický postoj, uspořádat jednotlivé prvky, vybírat a dávat vzniklým obrazům nový význam. Propojením přírodních pigmentů, malby, kresby a koláže vznikne osobitá imaginární mapa, která bude odrazem tvůrčího procesu každého účastníka.
Program je určen nejen dospělým a seniorům, ale také jejich dětem a vnoučatům v rámci mezigeneračního setkávání. Dílny jsou otevřené i zahraničním návštěvníkům.
TYTO PROGRAMY JSOU REALIZOVÁNY ZA FINANČNÍ PODPORY MINISTERSTVA VNITRA ČR A MAGISTRÁTU HL. MĚSTA PRAHY.
Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.
Kontakt:
edukace@ghmp.cz
Pro termíny workshopů a nabídku dalších edukačních aktivit zaměřených na ostatní cílové skupiny, jako jsou například znevýhodnění návštěvníci nebo rodiče s dětmi na rodičovské dovolené, sledujte ghmp.cz/edukace.