Ztráty a nálezy
Galerie hlavního města Prahy a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR prezentují začátek společného tříletého projektu na záchranu, restaurování a popularizaci mozaikových děl 20. století, které byly, jsou nebo znovu budou osazeny ve veřejném prostoru Prahy.
Poprvé bude tento projekt představen na výstavě Ztráty a nálezy, která bude slavnostně otevřena ve čtvrtek 26. června v 18.00 v Kobce 17 na Smíchovské náplavce.
27. 6. – 27. 7. 2025
Kobka 17, Smíchovská náplavka, Praha 5
Kurátorský tým vytipoval několik mozaikových děl, zejména z období 20. století, pro materiálový, restaurátorský a uměleckohistorický průzkum. I když se zájem odborné i laické veřejnosti postupně zvyšuje, jsou mozaiková díla zejména z 2. poloviny 20. století doposud zatížena stigmatem „komunistického umění“, a proto na jejich správnou údržbu ani posouzení jejich umělecké kvality, jež bývá nezřídka velmi vysoká i v evropském kontextu, dosud nebyl příliš brán zřetel. V roce 2027 bychom rádi představili zevrubný materiálový průzkum a výsledky rešerší literatury a pramenů zasazujících vybraná díla do uměleckohistorického i dobového kontextu.
„Ztráty a nálezy není výstava uměleckých děl, ale výstava představující cestování časem. Příklad jedné z cest, jak zachránit to, co jsme ztratili, nalezli a snažíme se navrátit zpět z minulosti do současnosti a zajistit i do budoucnosti,” uvádí výstavu Marie Foltýnová, jedna z kurátorek výstavy a vedoucí Oddělení umění ve veřejném prostoru Galerie hlavního města Prahy.
„Jsme rádi, že Kobka 17 může být místem, kde vznikají a představují se veřejnosti důležité projekty, které propojují historii města s jeho současností. Výstava Ztráty a nálezy tematizuje hodnoty, které si zaslouží být znovuobjeveny a uchovány. Právě takové iniciativy chceme dlouhodobě podporovat,“ říká Marta Pražáková, místopředsedkyně společnosti TRADE CENTRE PRAHA, a.s., která pražské kobky a náplavky spravuje.
Kladným příkladem záchrany jednoho ohroženého díla, které bude na výstavě představeno, je velkoplošná skleněná mozaika Orchideje z bývalého Výzkumného ústavu automatizačních zařízení v Ohradní ulici v Praze 4 od renomovaných umělkyň Jitky a Květy Válových, jejíž materiálový průzkum, transfer, zrestaurování a přenesení do důstojnějších podmínek bude významnou součástí projektu.
Monumentální kamenné mozaiky Martina Sladkého převážně z 60.–70. let 20. století se stále nalézají jak v Praze, tak i v dalších městech, ať už ve veřejném prostoru, nebo ve veřejných institucích. Poznání jejich materiálového složení a technologie, které již dnes nejsou běžně používané, budou podkladem pro správnou péči a zachování těchto veřejných děl na původních místech v dobrém stavu i v budoucnu.
Umělecké dílo z přelomu 60.–70. let 20. století, které se zachránit nepodařilo a nepodaří, je Vzlet I, tzv. „Aeskulap“ od Valeriána Karouška a Jiřího Nováka, které stávalo před poliklinikou na sídlišti Pankrác v ulici Pujmanové. V době hektické výstavby občanské vybavenosti v poslední čtvrtině 20. století se hojně experimentovalo s novými syntetickými hmotami. Poptávka po zlevnění sochařské tvorby vedla umělce k využívání umělých či netradičních materiálů. Karoušek proto mozaikovou část plastiky zasadil do lože ze sklolaminátové pryskyřice. Ve 21. století narážíme na problémy s omezenou životností takových uměleckých děl.
„Mezioborová spolupráce je pro mě klíčová – přibližuje mě k mému dlouhodobému cíli: zachraňovat a udržet mozaiky ve veřejném prostoru. V době, kdy si stále více uvědomujeme, jak obtížné – ne-li nemožné – je dnes něco takto monumentálního znovu vytvořit, a kdy mnohé původní materiály i řemeslné dovednosti mizí, je o to důležitější být bdělý, iniciativní a citlivě díla demontovat a restaurovat,“ říká o péči o mozaiky restaurátorka Magdalena Kracík Štorkánová.
Výstava kromě samotných exponátů nabídne i pohled pod pokličku materiálového průzkumu vystavených děl: „Aby restaurátor mohl navrhnout správnou strategii pro záchranu nějaké mozaiky, musíme napřed zjistit, z jakých materiálů a jakým způsobem byla vytvořena. Ke slovu se tak dostávají různé mikroskopy a další analytické přístroje, díky nimž můžeme dílo zařadit do širšího uměleckohistoricko-materiálového kontextu. Jedním z produktů materiálového studia mozaik jsou vizuálně fascinující mikrofotografie vnitřní struktury jednotlivých materiálů – často takové mozaiky v mozaice. O ty samozřejmě návštěvníky výstavy nemůžeme připravit,” říká Pavla Bauerová z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.
Další informace jsou dostupné na našem webu, Instagramu Umění pro město a umenipromesto.eu
© Archiv Martina Sladkého
© Archiv Martina Sladkého
© Archiv Valeriána Karouška
© Archiv Jitky a Květy Válových
© Archiv Valeriána Karouška
Více fotografií najdete zde
Vernisáž – 26. 6. 2025, 18 h
Ztráty a nálezy
27. 6. – 27. 7. 2025
út–ne 14–19
Kobka 17, Smíchovská náplavka
Koncept výstavy: Pavla Bauerová, Marie Foltýnová, Magdalena Kracík Štorkánová, Zuzana Slížková, Martina Vidnerová
Architektka: Natálie Najbrtová
Grafika: Josefína Karlíková, Konrád Karlík
Fotografie: Pavla Bauerová, Jan Kuděj, archiv Jitky a Květy Válových, archiv Martina Sladkého, archiv Valeriána Karouška
Texty: Pavla Bauerová, Marie Foltýnová, Magdalena Kracík Štorkánová, Dana Rohanová, Zuzana Slížková
Překlad: Rani Tolimat
Kontakt Umění pro město pro novináře:
Agáta Hošnová, +420 604 814 732, agata.hosnova@ghmp.cz